*26.4.2009- †7.11.2011

7. května 2012 v 12:46 | El S. |  Milovaní

Ani vlastně nevím kde začít, jelikož to je pro mě strašně těžké.

26.4.2009, se narodilo moje malé mimi.

Chtěli jsme králíčka, tak jsme šli do zverimexu. Měli tam malinkaté králíčky, ale žádný nebyl ' ten pravý '. Hodná paní prodavačka nám řekla, že se asi před týdnem a půl narodili noví králíčci, ale ještě se nemůžou prodávat, protože jsou moc malí a matka je musí ještě kojit. Byla ale tak hodná, že nám jednoho ukázala. Byl to takovy malý ňufáč, který byl přes půlku její dlaně. Hned jak jsme ho viděli, věděli jsme že to je ON.♥
Malinká, černá kulička chlupů s hnědýma očima. Takový ňufín musel být náš.
Odešli jsme, s tím že se pro něj ještě vrátíme.
Asi za 3 dny jsme přišli znovu. Jenom tak se na něj podívat a přesvědčit se, že třeba neumřel, protože byl moc slabý nebo tak něco.
Byli jsme ho takhle ' navštívit ' asi 3x, než jsme si ho mohli koupit. A tak jsme si ho vzali.

Nejdřív jsme ho měli jenom v krabici od banánovky. :D ( Myslím, že si ji každý z nás pamatuje :D) kde jsme mu udělali pelíšek.
Už ze začátku byl dost důvěřivý a hodný. Nechal se vzít jako miminko, což se moc králíku nenechá, jelikož se bojí ukázat citlivé místo- bříško.
Začal nám taky hned olizovat ruce, což jak jsme se později dočetli znamená, že nás má rád a že nás tím pusinkuje. Prostě jako když vás olizuje pes.
Jméno jsme měli vymyšlené dávno předtím, než jsme ho měli koupeného. Byl to malý Kuba.

Když se začalo oteplovat, dali jsme ho ven do králíkárny. Společnost měl pořád stejnou, protože máme zahradu a bazén, takže jsme většinu času trávili venku, když bylo teplo.
Nejdřív jsme mu dávali vodítko aby nám neutekl ale přitom mohl být na zahradě, ale potom jak jsme zjistili, tak on ho vubec nepotřeboval. Pojedl trošku trávy a potom si prostě lehl někde do stínu. Vůbec ho nenapadlo utíkat. Na to on byl moc velkej lenoch. :) ( Jakej pán takovej králík :D)
Pokud jsem měla venku deku a ležela na ni s tím že se budu opalovat, tak on ke mě přišel a lehl si nejblíž ke mě jak mohl. Opravdu zlatíčko.
Jenomže potom, koncem prázdnin 2009 začal být divný. Začal kýchat a natekly mu očička. Ze začátku jsme si řekli, že je jenom nachlazený, nebo něco takového. ( Konec prázdnin byl už chladnější )
Ale když jsme mu v ouškách našli nějaké... bulky a mamka na internetu našla, že by to mohla být myxomatóza ( Kdy králíček většinou umírá) vzali jsme ho k veterináři.
Paní doktorka nám sice řekla, že to na myxomatózu nevypadá, ale stejně mu dala antibiotika...
Až po dalších návštěvách u jiného veterináře, jsme zjistili že to opravdu myxomatóza byla.
Koupili jsme klec a nechali si Kubu doma v obýváku.

Věděl, kdy je čas na prášky. Nechtěl je. Ze začátku se bránil ale potom to začal sám olizovat a pít. Nevím jestli mu to chutnalo, nebo mu bylo špatně a věděl že mu to pomůže. Takhle to vydržet olizovat asi týden. Po týdnu mu to přestalo chutnat a my mu to museli do pusinky vstřikovat, protože on to dobrovolně už nechtěl. Cukal sebou, ale musel.
I přes to, jak se mu tohle nelíbilo, tak vždycky k nám přišel a začal nás olizovat. Otevřeli jsme mu klec a on si buď rovnou namířil k nám na sedačku pomazlit se, nebo si chvili poběhal a potom k nám vyskočil na sedačku a přitulil se k nám.
Léčili jsme ho asi 2 a půl měsíce. Za ty 2 a půl měsíce mu začaly hnisat očička, takovym způsobem, že na to jedno už ani neviděl. Museli jsme ho čistit 4x denně, z toho bylo jednou večer velké čištění. ( Museli jsme mu z očiček dostat ten hnis, kapat mu do očiček, do čumáčku, dát prášky, nakrmit ho atd.)
Ty bulky co měl v ouškách měl už tak velké, že to jedno ouško měl strašně těžké a ani ho neudržel zvednuté. Takže ho měl sklopené jako beránek. Kdoví jestli slyšel, protože to měl tak velké, že mu to blokovalo vstup do ouška...
Aby toho nebylo málo, tak měl strašně rozedřený čumáček. Měl čumáček asi 3x větší než normální králíček. (To samé očička a ouška.) To způsobovalo, že strašně těžce dýchal a sípal. Dotek na něj ho strašně bolel a jelikož nemohl pořádně otevřít tlamičku a sám se napapat, museli jsme ho ještě krmit strouhanou mrkví a dávat mu napít.
Navíc strašně smrděl, tím hnisem.
Léky pro něj byly dost drahé. Za ty 2 a půl měsíce jsme na jeho léčbu dali asi 7000. A on se pořád nezlepšoval, spíš naopak.
Věděli jsme, že by se musel stát zázrak aby se uzdravil. Ale pořád jsme doufali.
Věděli jsme, že takhle to dál nejde, protože nás to stálo spoustu času, peněz, ale taky našeho zdraví a psychiky. Ale stejně jsme v tom pokračovali.
Věděli jsme, že tohle je konec. Ale stejně jsme si to nechtěli přiznat a dál se mu snažili pomoct.

Pamatuju si úplně přesně na jeden z večerů, kdy jsme ho očistili, dali prášky, nakrmili a já ležela na gauči u televize. On vyskočil ke mě na sedačku, lehl si ke mě a když jsem mu udělala vic místa, protože se mi zdálo že ho má málo, přisunul se k mě ještě víc. Chtěl být co nejblíž. Nejvíc jak to šlo.
Asi vycítil, že brzy bude konec a chtěl mi ukázat jak mi je za to všechno vděčný a jak mě má rád. Že je rád že toho 2 a půl roku mohl prožít s náma.
A já věděla, že mu musím dát ještě víc lásky než doteď. Bála jsem se o něj, věděla jsem, že až se jednoho rána vzbudím, třeba už nebude.
Ale ne, on bojoval statečně až do konce. Ukázal nám jak silný umí být.

7.11.2011 jsme ho nechali utratit. Statečně bojoval dva a půl měsíce a my bojovali s ním.
Ale tohle bylo těžké pro všechny. Věděli jsme, že už se moc trápil. Neviděl, asi moc dobře neslyšel a co hlavně- nemohl pořádně dýchat, jíst ani pít.
Za peníze, co jsme dali na jeho léčbu, by jsme si mohli pořídit králíčí farmu.
Všem nám tohle období ubralo tak 10 let života.
Bylo to naše malé mimiško a lepší jsme si nemohli přát.

Dneska je to půl roku, co umřel. A já se rozhodla napsat tenhle článek, který jsem psala asi 3 hodiny, díky přestávkám, protože tohle je na mě moc a prostě se to neobešlo bez slz.

Opravdu to byl nejlepší králík, kterého jsme kdy měli a strašně mi chybí.

Chtěla bych ho ještě někdy vzít do náruče a jenom tak se s ním pomazlit, dát mu pusu na čumáček a nechat si olizovat krk a ramena. Strašně moc mi chybí.♥

R.I.P.♥



Už nemocný Kuba. To, že smrděl, neznamenalo že by mi byl odporný a bála se s ním potulit.

Takhle jsme lehávali často.

Vydržel takhle u mě ležet i hodinu.



*El Sin
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elis Elis | Web | 7. května 2012 v 13:04 | Reagovat

Nádherně napsané :) Udělali jste dobře, že jste ukončili jeho trápení.. Teď se má mnohem lépe, je mu dobře ;) ale vím, že je to moc těžké.. sama zvířata miluji a doma jich mám docela dost a nedovedu si představit, že bych jedno z nich měla ztratit..

2 _____ _____ | 9. května 2012 v 21:01 | Reagovat

tak to jsi mě dostala. je mi to strašně líto, co se stalo.. ale tohle se zvířátkům občas stává, no.. ale je to fakt krásně napsaný. :) je vidět, že jsi ho opravdu měla moc ráda.. a podle toho, co píšeš, že se k tobě tulil a tak, tak to byl opravdu vyjímečný králíček.. nikdy jsem tedy neslyšela, že by se králík k někomu tulil.. a tohle je fakt sladký. :) určitě se teď má líp.. a je krásný, jak jste se o něj starali.. :) fakt mě to dojalo..

3 ondina ondina | 10. května 2012 v 9:39 | Reagovat

Elinko,
tento tvůj článek je ten nejkrásnější, který jsem četla. Je moc cítit, jak velmi jsi Kubíčka milovala a celá rodina.
Krásně jsi vyprávěla o naději, lásce k němu a síle bojovat. Úplně slzím. O to víc, že jsem teď, 2.5. přišla o jednoho z myšáčků, Morgánka. Mám pejska a měla jsem dva myšáčky. A oplakala jsem ho hrozně moc.
Vím, jak je těžké rozhodnout se a ukončit trápení někoho, kdo je ve tvém srdci.
Ale co je nejhorší? Když udělá chybu veterinář.
Věř, Elinko, že ti vyjádřil svůj vděk. Zvířátka lásku cítí a vy jste ji Kubíčkovi dali, hlavně ty.
Nedivím se, že jsi u psaní plakala, i já slzím.
Moc krásně napsané a víš, co ještě zdůrazním?
Kubíček měl veliké štěstí. Byl s tebou a cítil tvou lásku.
Měj se moc krásně!

4 Evolet Evolet | Web | 3. června 2012 v 18:51 | Reagovat

Nedělám si legraci, doslova mě to rozbrečelo. Mám doma taky králíčka a vím jaké to je když je nemocný (mi ho úspěšně vyléčily ze zápalu plic). No jdu si otřit oči..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama